Zámecká budova v kontextu historických faktů Když se Mikuláš z Bubna, který sídlil na litickém hradě, rozhodl roku 1575 ke stavbě pohodlnějšího zámeckého sídla právě v Žamberku, netušil, že se v něm budou ve třetím tisíciletí učit mladí lidé základům svého řemesla. A že zdi téhle staletím políbené stavby prolne vůně vařených a pečených pokrmů, opracovávaného dřeva či kovu.
Ale zpátky do historie.
Během čtvrtstoletí – do roku 1600 - zde vyrostla čtyřkřídlá renesanční stavba, která obklopovala dvě nádvoří. Její součástí byla i zámecká kaple. Roku 1600 byla stavba dokončena a Mikuláš z Bubna přesídlil z hradu Litice na žamberský zámek,
kde vedl bohatý společenský život.
Do historie české země i Žamberku tragicky zasáhla třicetiletá válka. Roku 1643 byl zámek vypálen Švédy, kteří nelítostně rabovali po celém kraji. Jeho oprava trvala několik let. Roku 1668 se na zámek z litického hradu vrací další pán z Bubna – František Adam. Budova se postupně barokně upravovala. Byla postavena vstupní (Floriánova) brána do zámeckého areálu.
Roku 1711 František Adam z Bubna umírá a je pochován v zámecké kapli, kde byla zřízena nová rodinná hrobka Bubnů.
Za dalších pánů z Bubna budova zámku postupně chátrala, takže zámek s panstvím koupil roku 1809 hrabě Veriand Windischgrätz za 600 tisíc zlatých. Nový majitel provedl úpravy v duchu rokoka. Byla stržena severní část západního křídla (dnes je zde přístavba internátu), takže druhé zámecké nádvoří se otevřelo přímo do parku. Průjezd mezi druhým a třetím nádvořím byl ozdoben rokokovým portálem s erby majitelů a balkónem neseným sloupy.
Protože hrabě Windischgrätz se při přestavbě zámku finančně vyčerpal, prodal roku 1815 zámek i panství Johnu Parishovi za milion zlatých. Nový majitel dokončil započaté úpravy. Nechal zbořit zbytky obranného systému zámku (až na jednu věž) a vybudoval anglický park. V něm zřídil zámeckou hvězdárnu, v které působil v letech 1846 - 1858 vynikající dánský astronom Theodor Brorsen. Později byla hvězdárna zbořena.
Roku 1866 byla opravena zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie v barokně rokokovém stylu.
Na přelomu 19. a 20. století byl secesně upraven interiér zámku a také východní strana druhého nádvoří. Byl zde vybudován nový vstupní prostor k části zámeckých místností. Vchod byl vyzdoben velikým secesním erbem Parishů. Rod Parishů na zámku sídlil až do roku 1948, kdy jim veškerý majetek „znárodnili“ komunisté.
Po dobu prvních 25 let existence školy zámecká budova spíše chátrala. Nebyly prostředky na údržbu a opravy budovy, docházelo k poškozování schodišť, parket, nábytku, lustrů, zrcadel i obrazů. Část inventáře byla uložena v žamberském muzeu, zbytek na půdě zámku. S modernizací budovy se začalo až v 80. letech 20. století. Opravou prošla zámecká střecha. V roce 1980 byla přestavěna školní kuchyň, později byl vystavěn septik. Byla zrekonstruována kanalizace, přípojky vody a elektrické rozvody. Od roku 1985 byly průběžně opravovány místnosti, chodby, podlahy, okna a přebudovány šatny, WC a umývárny. V suterénu byla zřízena malá tělocvična, dnes posilovna.
Na přelomu 80. a 90. let byl vybudován nový domov mládeže formou přístavby. Současně byla opravena přední fasáda zámku. V průběhu dalších let získala celá budova nové nátěry a procházela soustavně postupnou rekonstrukcí.
Roku 2006 byla provedena modernizace sociálního zařízení a výměna topných těles a termoventilů. Byly vybudovány počítačové a jazykové učebny a modernizovány šatny.
V roce 2010 byla velkým nákladem kompletně zrenovována školní kuchyň a jídelna. Se stoupajícími požadavky na výuku informačních technologií byla v roce 2014 pořízena nová výkonná počítačová učebna. Na zámku byl instalován v roce 2015 docházkový systém s turniketovým vstupem a v roce 2016 zaveden kamerový systém, který zajišťuje bezpečnost žáků a zaměstnanců. V těchto letech dochází k opravám dalších částí zámku včetně kotelny. Na chodbách v přízemí byly sanovány omítky, modernizace vodoinstalace a rozvodů topení. V celé přízemní části chodeb byla položená nová dlažba. V přední části budovy zámku byla osazena nová okna a opravena fasáda. Restaurováno bylo pískovcové ostění kolem oken a vstupní brány.
V září 2016 byla za účasti ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Kateřiny Valachové, Ph.D. a hejtmana Pardubického kraje JUDr. Martina Netolického, Ph.D. otevřena zcela nová odborná učebna pro obor obráběč kovů.
Počátky dnešní Střední školy gastronomické a technické v Žamberku sahají až do roku 1956, kdy 1. září Krajské ředitelství škol v Hradci Králové založilo na zámku Učňovskou školu místního hospodářství. Málokdo z jejích zakladatelů tehdy očekával, že bude mít i na začátku třetího tisíciletí důležitou pozici v soustavě středních škol v Pardubickém kraji. Do dnešního dne ji za více než 65 let úspěšně dokončilo přes 19 000 tisíc absolventů, kteří našli uplatnění v České republice i v zahraničí.
Historie naší školy je spjata s historií učňovského školství, se všemi obtížemi jeho rozvoje tak, jak se měnila a mění poptávka společnosti. Vedení školy v průběhu její historie reagovalo novou a stále rozšiřovanou nabídkou učebních a studijních oborů.
Měnili se zřizovatelé školy, měnily se obory, názvy školy i ekonomické podmínky. Na počátku 90. let 20. století došlo k obrovské liberalizaci škol a škola na zámku si našla nové místo v pevném systému škol, přičemž si zachovala svůj základní směr. Vsadila na tradiční obory – přípravu odborníků na kvalifikovaná povolání. K tomuto cíli ji přivedly celé generace učitelů v teoretické i odborné výuce a také zřizovatel, kterým je v posledních 16 letech Pardubický kraj. Podporuje ji také samotné Město Žamberk.
Od poloviny padesátých let do konce let osmdesátých Na samém počátku měla škola asi dvacítku zaměstnanců a 100 žáků učebního oboru zedník – tento obor se jako jediný ve škole vyučoval po celou dobu její existence. Do r. 1960 se počet učebních oborů postupně zvyšoval – k oboru zedník přibyly obory tesař, klempíř, tkadlena, přadlena, prodavač elektrotechnického zboží, prodavač mototechny, řezník – uzenář (tento učební bor byl vyučován na odloučeném pracovišti v Jablonném nad Orlicí). Krátce zde byl učební obor strojní zámečník.
V roce 1967 byla zřízena na zámku ještě Dívčí odborná škola (dvouleté studium). Od podzimu 1968 bylo zavedeno pětileté maturitní studium pro prodavače. Ve školním roce 1970 - 1971 škola dosáhla největšího počtu žáků v historii – 1 124. Dívčí škola byla zrušena v roce 1972 a pětileté studium o rok později.
V průběhu let došlo k obměně učebních oborů. V polovině 80. let přicházejí učni nových oborů: kuchař – kuchařka, číšník - servírka, truhlář. Je zrušen obor prodavač elektrotechnického zboží, protože si jednotlivé kraje postupně zajišťovaly výuku samy.
Od září 1979 místo tesařů přišli instalatéři, nově nastoupili prodavači potravin a ke tkadlenám místo oboru přadlena přibyl nový učební obor textilní chemička. Tím bylo možné přijímat žáky ze spádových oblastí a stabilizovat jejich počty. Díky dobré spolupráci s OSP Ústí nad Orlicí, správcem SOU bylo možné provádět potřebnou modernizaci budovy.
V zámeckých prostorách byl vedle učeben po 30 let také domov mládeže. Žáci byli namačkáni ve vysokých zámeckých sálech s malou podlahovou plochou. Postele byly nad sebou. Škola potřebovala další místnosti na učebny, a proto byla schválena stavba domova mládeže formou přístavby k budově zámku. Na počátku 90. let byl otevřen nový domov mládeže, který byl vybudován jako nová přístavba na zámku. Uvolněné prostory na zámku byly upraveny na třídy a kabinety.
K 1. lednu 1991 vznikla samostatná příspěvková organizace Střední odborné učiliště obchodu, řemesel a služeb Žamberk (SOU OŘS) s plnou právní subjektivitou. Zároveň bylo od školy odděleno Středisko praktického vyučování v Žamberku – Karlovicích. Oba tyto subjekty spolu dobře spolupracovaly v oblasti praktické přípravy stavebních oborů. V té době měla škola kolem 500 žáků v 18 třídách se skladbou oborů, které nepodléhaly různým módním vlnám. Záměrem vedení bylo zachovat si charakter SOU obchodu, řemesel a služeb a zvyšovat kvalitu a odbornou úroveň a postupně získat i vyšší formy vzdělání.
Zánik pracovišť pro odbornou praxi a vznik nových oborů v průběhu 90. let.
Po společenských i ekonomických změnách musela škola na počátku 90. let také řešit problémy se zánikem pracovišť, kde učni vykonávali odbornou praxi. Zanikla smluvní pracoviště. Okresních stavebních podniků v Ústí nad Orlicí, Dobrušce a Svitavách, textilních továren Mosilany Žamberk, Hedvy Králíky a Letohrad, Restaurací a jídelen Vysoké Mýto.
U stavebních a kuchařských oborů se podařilo převést pracoviště ze zrušených podniků na nově vzniklé soukromé subjekty. Textilní průmysl však prošel tak hlubokým útlumem, že textilní obory bylo nutné zrušit. Bylo nutné najít náhradu, která by odpovídala nejen zájmu a poptávce, ale která by byla v souladu se záměry a cíli úřadu práce.
Místo textilních oborů byl v roce 1992 na několik let zaveden nový učební obor – provoz služeb, který využil zázemí zrušených textilních oborů i vyučovaných oborů kuchař a číšník. O dva roky později se ve škole začalo vyučovat maturitní nástavbové studium – podnikání v oboru. Od roku 1995 přibyl maturitní obor obchodník, který byl nejprve pětiletý (3+2 roky; žáci získali nejprve výuční list a pak maturitu). V roce 2001 byl přeměněn ve čtyřleté maturitní studium.
V roce 2000 obdrželo SOU OŘS Žamberk autorizaci živnostenského společenstva v rámci Akademie řemesel a služeb Hospodářské komory ČR pro obor instalatér, topenář.
K 1. 7. 2001 došlo k přechodu školy pod nově ustanovený Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích a školu začal řídit jeho odbor školství, mládeže a sportu.
V letech 2001 – 2002 byla přestavěna městská uhelna na tělocvičnu na sídlišti „U Žirafy“ pro SOU OŘS Žamberk. Škola tak získala vlastní prostory pro výuku tělesné výchovy, kterou navštěvovali i žáci základních škol a členové různých
zájmových organizací.
V roce 2002 se stala škola krajským centrem pro obor instalatér a topenář jmenováním CTI ČR a pokračovala v řadě úspěchů v tomto oboru v krajských a celostátních soutěžích.
Byla navázána spolupráce s francouzskou školou Lyceé Brise Lames v Martique (Marseile) a po návštěvě francouzské delegace v Žamberku se uskutečnila týdenní stáž dvou studentů v oboru kuchař v doprovodu pedagogů ve Francii.
Od září 2003 nesla SOU přívlastek „obchodu, řemesel a služeb“ a tím specifikovala vyučované učební obory a studijní obory. Byla otevřena druhá počítačová učebna a současně zahájena série odborných školení pro pedagogické pracovníky nejen naší školy, ale i ostatních základních a středních škol v našem školícím zařízení. Lektory byli naši odborní učitelé. V tomto roce začala spolupráce s Muzeem Žamberk na Svátcích dřeva. Tato akce skvěle prezentovala město Žamberk, ale i vyučovaný obor truhlář.
Velice významným datem pro naši školu byl červenec 2004, kdy Rada Pardubického kraje schválila odkup objektu zámku pro potřeby školství od rodiny Parishových, což přispělo ke stabilizování středního odborného školství v Žamberku. Zámecká budova se tak stala majetkem Pardubického kraje, což usnadnilo další investice do modernizace školy.
Od 1. září 2006 nesla škola název - Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk.
Od 1. září 2010 se stalo součástí školy Odloučené pracoviště odborného výcviku pro stavební obory, Zemědělská 846, Žamberk.
Od 1. září 2012 byl realizován další učební obor cukrář–cukrářka.
Od 1. září 2015 se ve škole učí ve spolupráci s firmou Bühler CZ s.r.o. Žamberk nový obor obráběč kovů. Žáci absolvují odborný výcvik v tréninkovém centru přímo ve firmě. Po úspěšném vyučení mají možnost získat stálé pracovní místo.
Od 1. září 2021 nese škola nový mnohem moderněji znějící název - Střední škola gastronomická a technická Žamberk.
Během své existence změnila škola několikrát svůj název v závislosti na změnách v legislativě i změnách zřizovatele: